Některé může odhalit výhradně gynekolog na preventivní prohlídce. I když nám navenek „nic není“, uvnitř může propukat třeba rakovina.
Rozdíl v mužské a ženské anatomii známe všichni. Je jasné, že i muži mají typicky mužské zdravotní problémy, bojí se svých typicky mužských strašáků, jako jsou třeba rakovina varlat nebo prostaty. Nás ženy zase trápí jiné věci. Tedy odmyslíte-li si manželovu neschopnost přivrtat poličku nebo chronickou neochotu dětí pomáhat v kuchyni. Co se týče zdraví, potýkáme se s nepravidelností menstruačního cyklu, silným krvácením,bolest í podbřišku, premenstruačním syndromem (s návaly nálad s PMS spojenými pak mají problém i naše děti a manžel), ženské orgány osazují cysty a myomy a hrozí nám i velmi vážná onemocnění.
Nejvíc se teď mluví o rakovině děložního čípku. I když je to nemoc, kterou jde celkem včas odhalit na preventivní gynekologické prohlídce, na prevenci chodí jen polovina z nás! Zeptám se tedy rovnou: Kdy jste byla naposledy na gynekologii? Patříte-li k té uvědomělejší části ženské poloviny lidstva – v pořádku. Pokud jste v té druhé, rozhoupají vás snad informace v následujících odstavcích.
Nutno přiznat, že ani ty svědomité pacientky nechodí na gynekologii s nadšením. Co si budeme povídat, zařízení, na které si žena musí v ordinaci „vyskočit“ a které má celkem dehonestující označení „koza“, se absolutně nedá srovnávat s pro někoho tolik obávaným zubařským křeslem.
Žena při tom odkrývá nejintimnější partie, o kterých třeba ani starší generace žen není schopná otevřeně mluvit a vlastně je ani beze studu pojmenovat. Podle mého drobného průzkumu mezi dvanácti kamarádkami ve věku 25 až 51 let je opravdu prevence, nebo vůbec návštěva gynekologické ordinace, záležitostí spíše nevyhledávanou . Nejlaxněji k prevenci přistupují ty, které mají odrozeno, stálého partnera a navrch pocit, že jim nic není. „Prohlídek jsem si užila až až, když jsem byla těhotná,“ řekla mi osmatřicetiletá Simona. „To lékařské prostředí mi bylo tak nepříjemné, že teď chci mít hlavně klid.“ K preventivní prohlídce ji vyhecuje zhruba jednou za dva roky její kolegyně v práci. Pětačtyřicetiletá Dana chodí na prevenci pravidelně – ale rozhodně ne proto, že by chtěla. Díky poctivému doktorovi, který svým pacientkám rozesílá zvací dopis, když se neobjednají samy.
Dělá dobře. V Česku totiž máme jeden z nejpropracovanějších systémů prevence na světě. A u žádného jiného nádoru nejsou preventivní prohlídky tak účinné jako u zmiňovaného karcinomu děložního čípku. Proto refrénem tohoto článku bude: Neodkládejte prevenci.
Proč se bojíme
Zmínila jsem nepříjemnost vyšetření. Mezi faktory, které hrají roli v tom, že nevyužijeme možnost nechat se zdarma vyšetřit, patří i obyčejná lenost nebo neinformovanost. Některá si řekne, nic mi nehrozí, nemám v rodině žádnou dědičnou zátěž, děti už mám, tak co. Jiné nejdou k doktorovi ze strachu. Mají třeba dlouhodobě rozhozený cyklus nebo krvácejí silněji než dřív a obávají se děsivé diagnózy. Bojí se konfrontace s realitou, což potvrzuje i psycholožka Hana Wolf: „Pokud už žena nějaké obtíže má a k lékaři nejde, jedná se skutečně o to, že má strach se podívat pravdě do očí. Té ale nikdo neunikne a dříve či později stejně vyjde najevo. Lepší je snažit se k situaci stavět čelem a aktivně ji řešit. Apatií a laxním přístupem problém samovolně neodejde. Naopak, bude se jen zhoršovat.“
Ten největší strašák
A teď k tomu, čeho se bojíme. Rakovině děložního čípku podlehla v Mnichově v roce 2009 herečka Dana Vávrová, sestra Hany Heřmánkové. Pravděpodobně si vzpomenete i na případ populární hlasatelky Marie Retkové. Před čtrnácti lety – poté, co jí byla z jištěna vzácná forma rakoviny děložního čípku (která tedy bohužel nešla odhalit při preventivní prohlídce) – absolvovala operaci. Bylo jí pětačtyřicet. Lékaři jí vyoperovali dvaačtyřicet lymfatických uzlin v břišní oblasti. A teď je zdravá. Propaguje prevenci všude, kde se dá, svou vlastní dceru nechala očkovat. V České republice je rakovina děložního čípku každoročně diagnostikována u tisícovky žen. I přes skvělou dostupnou lékařskou péči – chirurgii, radioterapii, chemoterapii – podlehnou rakovině čtyři stovky z nich. Po rakovině prsu (té se budeme v budoucnu věnovat v samostatném článku) jde o druhou nejčastější příčinu úmrtí na nádorovou chorobu. Podle informací Masarykova onkologického ústavu zaujímá Česká republika druhé místo v Evropě ve výskytu tohoto onemocnění u žen od 35 do 64 let.
Zrádné viry
Tento zhoubný nádor vyvolává virus HPV, který se přenáší pohlavním stykem. Fakt, že je vlastně tato rakovina přenosná, byl převratný objev – německý profesor Harald zur Hausen za něj dostal v roce 2008 Nobelovu cenu. HPV (human papillomavirus neboli lidské papilomaviry) jsou malé nádorové DNA viry. Existuje jich víc než 100 typů a zhruba 30 jich atakuje genitální trakt. Podle nádorového potenciálu se dělí ještě na nízkorizikové typy a vysoce rizikové typy (low risk – LR a high risk – HR). Víte, že HPV viry vyvolávají i nezhoubné nádory, které se třeba projeví jako bradavice? Můžou se vyskytovat i v hrtanu (přenášejí se například orálním sexem!) a na hlasivkách. V současné době je známo, že způsobují i některé vzácnější druhy rakoviny, jako je rakovina zevních rodidel, rakovina pochvy nebo rakovina análního svěrače. Statistiky ukazují, že se s HPV viry setká prakticky každá žena. Infekce většinou bez příznaků odezní, může se ale stát, že na ně imunitní systém nestačí a začnou se odehrávat buněčné nádorové změny. Většina žen se nakazí v době počátku svého pohlavního života, virus ale může začít „konat“ až o desítky let později.
Nenápadné projevy
Tedy navenek se nemusí projevit vůbec nebo velmi jemně. Například špiněním, mírným krvácením při pohlavním styku, narůžovělým výtokem, nenápadnou bolestí při močení nebo stolici. Příznakům, kterým nevěnujeme nijak velkolepou pozornost. Proto tak důležitou roli hraje prevence.
O tom přesvědčuje primář oddělení gynekologické onkologie Masarykova onkologického ústavu v Brně Josef Chovanec: „Existuje screeningová metoda na vyhledávání nejen časných stadií, ale i předrakovinových stavů (prekanceróz). Pokud bude zajištěn preventivní screening, pak ke mnoha případům rakoviny děložního hrdla nemusí dojít, protože budou zachyceny už přednádorové stavy, které je možné léčit. V zemích, kde prevence opravdu funguje, což je například Finsko, je několikanásobně nižší výskyt této nemoci,“ říká specialista.
Jinak výsledky léčení rakoviny děložního hrdla jsou v Česku podle něho plně srovnatelné s výsledky léčby v západní Evropě nebo v USA. Při včasném zachycení onemocnění je léčba úspěšná v devadesáti procentech! Léčebné postupy se odvíjejí od stupně, tedy pokročilosti buněčných změn a typu lidského papilomaviru, který tyto změny způsobuje. V případě předrakovinného stadia může lékař doporučit tzv. konizaci, kdy se z čípku odstraní postižená tkáň. Není třeba se tohoto zákroku bát, provádějí se jich u nás tisíce ročně. Výkon trvá několik minut při celkové nebo i lokální anestezii.
Riskantní je i střídání partnerů
Rizika nemoci se dají jasně formulovat. Patří mezi ně příliš časné zahájení pohlavního života a větší počet sexuálních partnerů, navíc těch „rizikových“, neprověřených. Doporučuje se tedy bezpečný sex až po 17. roce života, nestřídat partnery a minimálně používat kondom (i když ani ten není v případě HPV viru, na rozdíl například od HIV viru, zcela stoprocentní). Taky samozřejmě nekouřit. Kouření přispívá až ze třiceti procent ke vzniku tohoto nádoru. V pořadu Českého rozhlasu Zdravotní poradna Dvojky, který moderuje právě Marie Retková, onkogynekolog Jiří Sláma uvedl, že nejúčinnější prevencí jsou
pochopitelně pravidelné kontroly (opět náš refrén) a očkování. Řekl, že těmito dvěma způsoby lze snížit výskyt tohoto závažného onemocnění o více než 70 %. Tedy velmi výrazně. Gynekoložka Kamila Nouzová patří také mezi odborníky, kteří považují očkování antiHPV vakcínou za jedinou možnou primární prevenci. Pro dívky mezi 13. a 14. rokem věku jsou vakcíny navíc plně hrazeny zdravotními pojišťovnami. Ideální je totiž provést očkování v období, kdy ještě dívky nezahájily pohlavní život. Tedy kdy je nejvyšší pravděpodobnost, že se s papillomavirem nesetkaly. Nouzová ale připomíná, že vakcína nedokáže pokrýt všech čtyřicet nejrizikovějších kmenů. „Například při nechráněném pohlavním styku s rizikovým partnerem se můžeme ‚potkat‘ i s exotičtějšími kmeny high risk HPV viru, pak se mohou virové změny na děložním čípku objevovat i u vakcinovaných žen,“ upozorňuje Nouzová. „Při opakovaném nechráněném sexu s rizikovým partnerem je třeba i vyšší riziko nákazy exotickou chlamydií a dalšími pohlavními chorobami.“ I ty vám ovšem může podchytit preventivní prohlídka.Už jste se na ni objednala? ■
Alena Bartošová, MF DNES
